Jaký je rozdíl mezi psychózou a schizofrenií

Jako psychózu označujeme duševní onemocnění, které mění prožití člověka ve vztahu k okolí, k realitě a k sobě samému. Ze skupiny psychotických duševních poruch je nejčastější poruchou schizofrenie – onemocnění s výraznou poruchou myšlení, vnímání, citů a chování. Člověk si ve svém nitru vytváří svět, který  je odlišný od toho, jak ho vnímají ostatní, přitom ale považuje svoje psychózou ovlivněné přežívání za celkem normální  a chová se podle toho. Jeho jednání i komunikace s okolím proto můžou být pro okolí těžko pochopitelné.

Jak schizofrenie obvykle probíhá?

Schizofrenie je relativně časté onemocnění mozku (onemocní na ní v průběhu života přibližně 1 člověk ze 100 lidí). Porucha začíná nejčastěji v období dospívání.  Propuknutí většinou předchází období několika měsíců až let, kdy jsou přítomné tzv. prodromální příznaky (prodromy).

Tyto příznaky se mohou projevovat jako neurčité napětí, neschopnost se soustředit, ztráta schopnosti komunikovat s okolím, změna zájmů, nejasné předtuchy (“něco se stane”), pocit odcizení se a pocit, že všechno okolo má nějaké zvláštní a tajemné souvislosti. Mohou se objevit i pocity ohrožení a pronásledování. Postupně je přežívání hlouběji a hlouběji ovlivněné tzv. psychotickými příznaky, které se stanou pro pacienta přesvědčivější a důležitější než reálné  prožitky. Nemocný jim postupně úplně uvěří, koná pod jejich vlivem a přestane důvěřovat reálnému světu a svému okolí.

Jaké jsou příznaky schizofrenie?

Psychotické  poříznaky dělíme do 4 skupin, které mohou být u každého člověka zastoupené v různé  míře a mohou se v průběhu času i měnit a vyvíjet:

Pozitivní příznaky – znamenají nadměrné nebo zkreslené vyjádření normálních funkcí : halucinace (například poslech hlasů, pocit ozvučení vlastních myšlenek, vidiny, zvláštní pocity v těle), bludy (například pocit pronásledování anebo vlastní výjimečnosti), poruchy  chování (například nepokoj, zrychlení, agresivita, stereotypní pohyby anebo naopak nehybnost),

Negativní příznaky znamenají oslabení anebo ztrátu normálních funkcí: snížení energie, motivace a vůle, ochuzení citového přežívání, omezení komunikace s okolím,  snížené rozhodování se,

Afektivní příznaky souvisí s poruchami nálady: např. deprese anebo úzkost, ale i mánie, sebevražedné myšlenky,

Kognitivní příznaky jsou způsobené problémem se zpracováním informací: poruchy pozornosti, poruchy paměti (především zapamatování si nových informací), oslabení schopnosti rozlišit důležité věci od nepodstatných a těžkosti s plánováním.

Průběh nemoci

Po ústupu akutní faze onemocnění bývá pacient velmi oslabený. Nikdy nevíme, jak znovu začít. Ztratil mnoho přátel, zanedbal školu a zaměstnání, s obavami pohlíží do budoucnosti, často se objeví i sebevražedné myšlenky.

Schizofrenie je přitom onemocnění, které má tendenci se vracet anebo přetrvávat. Přibližně jedna třetina nemocných se vyléčí po první epizodě choroby, jedna třetina zažívá opakované návraty onemocnění (takzvaný relaps) s epizodami úplné nebo částečné stabilizace v mezidobí a přibližně jedna třetina nemocných má chronický průběh, kdy trpí některými příznaky choroby dlouho.

Proč užívat léky?

Léky (antipsychotika) působí dvěma zoůsoby:

• přináší rychlou úlevu od nepříjemných stavů spojených s psychotickými příznaky
• při dlouhodobém užívání brání relapsu nemoci a pomáhají vrátit předcházející funkční stav. Antipsychotika je teda důležité brát dloudobě i poté, co odezněli akutní psychotické příznaky a pacient se už cítí zdravý.

Navzdory mýtům a laickým výkladům nevyvolávají antipsychotika závislost, neovládají nemocného, nepoškozují mozek ani nemění jeho osobnost. Naopak, díky tomu, že se pravidelně užívají, pomáhají léčit chorobu a vracet prostor pro jeho vlastní prožívaní, návrat do reality a do normálního fungování.

Psychoterapie

V léčbě schizofrenie se používá psychoterapie individuální (psychiatr, psycholog, zdravotní sestra nebo jiný terapeut s pacientem) a/anebo skupinová, kdy se s terapeutem schází pacienti anebo příbuzní pacientů.

Psychoterapie pomáhá léčit různá témata:

• dodává pacientům a jejich  blízkým informace o podstatě průběhu nemoci
• pomáhá včas rozpoznat včasné varovné známky blížícího se relapsu a reagovat na ně,
• učí zlepšit komunikaci s lidmi, plánovat si svoje činnosti, zlepšit se v pracovních zručnostech
• pomáhá upraviot rodinné vztahy a uspokojit  rodinnou komunikaci
• učí lépe se starat o sebe a svoje tělesné zdraví
• posiluje obranu proti zneužívání alkoholu a drog, které zvyšují riziko relapsu

Uzdravím se?

Schizofrenie je léčitelné onemocnění. Stabilizace choroby záleží nejen na práci lékaře, ale i na spolupráci pacienta a jeho rodiny – na dlouhodobém a nepřerušovaném užívání doporučených antipsychotik, na včasném podchycení příznaků případného hrozícího relapsu, na dodržování správné životosprávy (včetně abstinence drog a alkoholu) a na péči o svoje tělesné a celkové zdraví.

Citace : Mám schizofréniu …. Ako s ňou žiť?, Prof., MUDr. Ján Praško, Csc.